STRAVA versus POHYB
Který z těchto dvou faktorů má pro zdraví člověka větší přínos? Je to zdravá STRAVA nebo zdravý POHYB?
V dnešním příspěvku bych se rád zaměřil na přímé porovnání těchto dvou oblastí. Nutno však dodat, že dalším veledůležitým dílkem do skládačky zdraví je také psychika, ale tu pro dnešek nechme stranou, neboť to je tak zajímavé téma, že by si zasloužilo samostatný článek.
Vycházejme tedy z předpokladu, že máme člověka s určitým mentálním nastavením, které se nebude lišit, ať už bude zdravě jíst nebo se bude zdravě hýbat. Co konkrétně znamená zdravě jíst nebo se zdravě hýbat je hodně individuální a není to také předmětem tohoto zamyšlení.
Takže, jaké zdravotní výhody přináší pro jedince zdravá strava?
Jeho tělo bude dostávat správné množství základních živin, vitamínů a minerálních látek, čímž se mu usnadní metabolické procesy důležité pro získávání energie k chodu těla a obnovu buněk. Pokud tedy pomineme ostatní faktory jako jsou psychika, spánek apod, mělo by to mít přímý dopad na:
1. Celkové zvýšení energie
2. Zlepšení a zrychlení regenerace
3. Celkové zvýšení imunity
Zjednodušeně řečeno, všechny tři body jsou de-facto propojeny, protože jsou přímo ovlivněny ušetřením energie, kterou tělo musí vydat navíc pro získávání potřebných látek a odbourávání/vylučování nechtěných látek.
A co na to zdravý pohyb?
Obecná definice zdravého pohybu zní: je třeba se hýbat pravidelně, po určitou dobu v té správné intenzitě a ve správných pohybových vzorech. Jak to bude vypadat u konkrétního člověka bude záležet na jeho věku, kondici, zdravotní situaci, časových možnostech apod. Pokud toto úspěšně zvládne, může očekávat:
1. Stejně jako v případě stravy by mělo dojít k celkovému zvýšení energie, zlepšení a zrychlení regenerace, a také k celkovému zvýšení imunity. Jak je to možné? Opět jde o efektivnější metabolické procesy, tentokrát však způsobené adaptací kardiovaskulárního a dýchacího systému. Jinými slovy, srdce trénovaného člověka přečerpá více krve při nižší tepové frekvenci, zvýší se dechový objem (vdechne více vzduchu) a dokonce se zvyšuje i extrakce (využití) kyslíku ze vzduchu. Takové tělo je prostě schopno dodat živiny do všech částí těla daleko rychleji a s menší námahou než tělo netrénovaného jedince.
2. Dochází ke zlepšení síly, pružnosti, mobility a stability. Zvyšuje se, případně zlepšuje funkce svalové hmoty. Dochází ke změnám ve složení a struktuře kostí – zvyšuje se obsah minerálních látek (kosti mají větší hustotu a jsou pevnější). Dochází také k celkovému zvýšení pevnosti vazivových struktur, hlavně vazů a šlach (lepší promazávání a výživa kloubních struktur).
Kdo ode mě nyní čekal jednoznačný závěr, bude zřejmě zklamaný. Obě oblasti jsou totiž základními pilíři při budování pevného zdraví. Nelze jednoznačně říct, zda větší přínos pro zdraví bude mít strava nebo pohyb, protože i toto je velmi individuální. Vezmeme-li v úvahu např. člověka s vysokou nadváhou, bude pro něj daleko smysluplnější se ze začátku zaměřit hlavně na stravu, ze které bude profitovat jeho zdraví podstatně více než z pohybu, který bude dosti omezený. Na druhou stranu máme-li člověka, který se cítí unavený při běžných činnostech, zadýchává se do schodů, bolí ho klouby a záda, bude to zřejmě pohyb, který mu pomůže více než jen úprava jídelníčku.
Ale abychom neskončili úplně nerozhodně, u mě vede přece jenom o malý kousek pohyb (říká kondiční trenér 
). Je to z důvodu adaptační schopnosti těla. Jak stárneme, ubývá nám svalové hmoty, ztrácí se elasticita šlach, zhoršuje se promazávání a mobilita v kloubech, řídnou kosti. A to je právě věc, která se podle mě dá ovlivnit mnohem více pohybem než stravou.Protože FUNKCE dělá orgán. Jinými slovy, pokud nebudeme pravidelně zatěžovat jednotlivé segmenty těla, naše tělo nemá důvod je udržovat silné, zdravé a funkční!